publicerad: 2015
hockey
hockey
[hok´y]
substantiv
~n • ishockey, landhockey m.m. – I sammansättn. med hockey- vanl. om ishockey.
| Singular | |
|---|---|
| en hockey | obestämd form |
| en hockeys | obestämd form genitiv |
| hockeyn | bestämd form |
| hockeyns | bestämd form genitiv |


