publicerad: 2015
individualpsykologi
in·di·vidu·al|psyko·logi
substantiv
~n individuell psykologi
| Singular | |
|---|---|
| en individualpsykologi | obestämd form |
| en individualpsykologis | obestämd form genitiv |
| individualpsykologin | bestämd form |
| individualpsykologins | bestämd form genitiv |


