publicerad: 2015
ockultation
oc·kult·at·ion
substantiv
~en • bortskymning av himlakropp genom att en annan himlakropp kommer i vägen
| Singular | |
|---|---|
| en ockultation | obestämd form |
| en ockultations | obestämd form genitiv |
| ockultationen | bestämd form |
| ockultationens | bestämd form genitiv |


